
V sobotu jsem potkala Karla
Pravda je, že jen na chvíli. Bylo poledne a díval se na mne pěkně z výšky. Možná si mě ten holomek ani nevšiml. Seděl si pěkně na svém trůně na věži, v ruce svoje žezlíčko a kynul. Kolem něj se točili takoví vašnostové a klaněli se mu jedna báseň. Jedenadvacet jich bylo. A tak jsem se asi zamilovala. Na chvíli. Mně to stejně moc...